Obrázek |
Současný název |
Starší a neoficiální názvy |
Popis |
Současná nádraží |
|
Praha hlavní nádraží |
Praha Wilsonovo nádraží |
Největší a nejznámější pražská stanice. |
|
Praha Masarykovo nádraží |
|
V současnosti druhé nejvýznamnější pražské nádraží. |
|
Praha-Holešovice |
|
Jedna z nejmladších pražských železničních stanic je prvním bezbariérovým nádražím v Československu. Hala disponuje přímým vstupem do pražského metra. Stanice má 5 dopravních a 4 manipulační koleje a odbočuje z ní vlečka do holešovického přístavu. |
|
Praha-Jinonice |
|
Jedno z mála pražských nádraží, které si dodnes zachovalo příjemně omšelou původní podobu. |
|
Praha-Žvahov |
|
Jedno z nejmladších nádraží v Praze bylo původně stanicí, ze které dnes na svahu nad metropolí zybla jen osamělá zastávka jako vstupní brána do romantiky slunečných odpolední a víkendových výprav. |
|
Praha-Dejvice |
|
|
|
Praha-Vršovice |
|
|
|
Praha-Vysočany |
|
|
|
Praha-Smíchov |
|
|
|
Praha-Smíchov severní nástupiště |
|
|
|
Praha-Cibulka |
|
|
|
Praha-Stodůlky |
|
|
|
Praha-Zličín |
|
|
|
Praha-Ruzyně |
|
|
|
Praha-Veleslavín |
|
|
|
Praha-Bubny |
|
|
|
Praha-Bubeneč |
Bubentsch, Bubeneč, Prag-Bubentsch |
Nádraží v Bubenči za Prahou bylo vystavěno na trati do Podmokel v roce 1850 a postupně se stalo jedním z nejstaršíh dochovaných a nejromantičtěji zapadlých nádraží v Praze. V roce 2014 byla stanice uzavřena pro cestující veřejnost a nahrazena zastávkou Praha-Podbaba. |
|
Praha-Radotín |
|
|
|
Praha-Hlubočepy |
|
|
|
Praha-Holyně |
|
|
|
Praha-Řeporyje |
|
|
|
Praha-Braník |
Prag-Branik, Braník-Hodkov |
„Trampské“ nádraží Praha- Braník leží při Pikovické ulici v pražské čtvrti Braník na jednokolejné, nelektrifikované trati Praha - Čerčany neboli Posázavském Pacifiku. V 80. a 90. letech 20. století se nádraží v těsné blízkosti branického pivovaru, Vltavy a Mostu inteligence stalo srazovištěm stovek trampů, kteří odsud hromadně vyráželi do lesů a údolí v okolí metropole. Dnes spíše ospalá stanice disponuje mj. příjemnou nádražní restaurací. |
|
Praha-Komořany |
|
|
|
Praha-Zbraslav |
|
|
|
Praha-Uhříněves |
|
|
|
Praha-Horní Počernice |
|
|
|
Praha-Kyje |
|
|
|
Praha-Libeň |
|
|
|
Praha-Dolní Počernice |
|
|
|
Praha-Běchovice |
|
|
|
Praha-Klánovice |
|
|
|
Praha-Krč |
|
|
|
Praha-Podbaba |
|
|
|
Praha-Kolovraty |
|
|
|
Praha-Strašnice zastávka |
Prag-Straschnitz Halt, Strašnice |
Dobře ukrytá železniční zastávka Praha-Strašnice zastávka se nachází jižně od ulice Pitkovická a současně severně od ulice U Trati ve Starých Strašnicích, v oblouku původní trati Praha - Benešov, kterým dráha obchází ze severní strany zrušené vršovické seřazovací nádraží. |
|
Praha-Velká Chuchle |
|
Jedna z mladších zastávek byla ve Velké Chcuchli otevřena v roce 1940, pro běžný provoz lehce naddimenzovaná budova s podchodem a ostrovními nástupišti byly vybudovány v roce 1954. |
|
Praha-Hostivař |
|
|
|
Praha-Horní Měcholupy |
|
|
|
Praha-Modřany zastávka |
|
|
|
Praha-Vršovice depo |
|
|
|
Praha-Vyšehrad |
Vyšehrad |
Původní stanice Vyšehrad, později Praha-Vyšehrad byla postavena v roce 1872 v údolí Botiče pod Vyšehradem na Pražské spojovací dráze mezi Smíchovem a hlavním nádražím, resp. Královskými Vinohrady a Vršovicemi. Od roku 1960 slouží stanice pouze jako výhybna, navíc od roku 2014 jn dálkově řízená. Od 90. let 20. století výpravní budova chátrá. |
|
Praha-Modřany |
|
|
|
Praha-Strašnice |
|
|
|
Praha-Malešice |
|
Nákladové nádraží Praha-Malešice leží na tratích 171, 221 a odbočuje z něj trať 941 směřující k nákladišti Praha-Žižkov. |
Zaniklá nádraží |
|
Praha-Konvářka |
|
|
|
Praha-Klukovice |
|
|
|
Praha-Hrabovka |
|
|
|
Praha-Smíchov Na Knížecí |
|
Zastávka byla zrušena v roce 2017 v souvislosti s připravovanou zástavbou v areálu smíchovského nádraží. |
|
Praha-Těšnov |
|
|
|
Praha-Karlín |
|
|
|
Praha-Žižkov |
|
Nákladiště Praha-Žižkov patří mezi zajímavé industriální památky hlavního města. Stavba komplexu dvou skladišť rozdělených na 6 a 8 skladových modulů se samostatnými výtahy (severní pro podej a jižní pro výdej zboží ze státní dráhy), ostrovní rampy pro soukromé dopravce, správní budovy a několika doplňkových staveb začala v roce 1928 a dokončena byla v roce 1936. Provoz na nádraží ustal v roce 2016. |